Historie sboru
Rok 1893 se významně zapsal do kroniky obce Soběhrdy. V tomto roce byl na podnět rolníka Karla Boháče založen Sbor dobrovolných hasičů. V nejbližším okolí vznikly v roce 1892 sbory dobrovolných hasičů v Mrači, Bedrči a Vranově. Ustanovující schůze se konala 12. února 1893. Na této schůzi byl zvolen prozatimní výbor k vypracování stanov sboru. Prozatimní výbor vypracoval stanovy dle stanov sboru v Bedrči a spolu s protokolem obecního výboru ze dne 25. února 1893 je předložil okresnímu hejtmanství ke schválení. Dne 7. září 1893 byl sbor povolen okresním hejtmanstvím, a to výnosem c. k. místodržitelství č. 98679. Tímto se sbor stal členem Župní hasičské jednoty Benešov.
V obci bylo zřízeno cvičiště, to se nacházelo na "Poustkách". U plotu pana Bohaty byla postavena dřevěná cvičná věž "Šturmovka". 4. července 1893 byla zakoupena obcí stříkačka s veškerou výzbrojí od firmy R.A. Smekal, v Praze -Smíchově včetně 2 savic, sacího koše, 8 hadic o celkové délce 160m a 2 hubic za obnos 1 100 zlatých. Před založením sboru měla osada starou stříkačku, do které se nosila voda v koších, zváště k tomu upravených.
Dlouholetým starostou sboru od jeho založení byl starosta obce Josef Bohata a jeho náměstkem byl Jan Procházka.Velitelem byl Josef Zíval a jednatelem Josef Kohout. Sbor byl dobře organizován a tak již 27. června 1897 mohl uspořádat 11. sjezd župy "Ostromeč". Další sjezd župy sbor uspořádal až 7.července 1929, kdy se do Soběhrd sjela hasičská župa "Poloprudského". Sbor prokázal svoji potřebnost hned po roce, kdy v srpnu 1894 zasahoval u dvou požárů v obci. Celkem se za první republiky zúčastnil více než 50 požárů.
Významnou událostí pro soběhrdský hasičský sbor bylo nahrazení ruční stříkačky stříkačkou motorovou značky Ebert, která včetně čtyř dvoumetrových savic a 5 hadic o celkové délce 100 m stála 26 000 Kč. Slavnostní pokřtění stříkačky se konalo 30. května 1937. V roce 1938 měl sbor stejný počet členů jako při jeho založení, tj. 14. Druhá světová válka ochromila činnost sboru. Okupanti zavedli nový řád a neradi viděli spolkovou činnost, což se projevilo i v práci sboru. Po roce 1942 se už sbor vůbec nemohl ani scházet na schůzích. Po znovuzískání svobody se hasičská jednota obnovuje jako Jednota československého hasičstva a vrací se předválečný pořádek. Rozbíhá se sborová činnost, pravidelná cvičení, údržba výstroje a výzbroje. V roce 1948 se členové sboru podíleli na několika hašení požárů v okolí. Tyto zásahy ukázaly potřebu zvýšení pohyblivosti sboru a rychlého přemísťování motorové stříkačky. Sor proto v roce 1950 zakoupil za 45 tisíc Kčs od Okresní hasičské jednoty auto Studebacker.
Změny, které nastaly ve společnosti po převzetí moci komunistickou stranou se nevyhnuly ani hasičskému sboru. První zásah shora přišel už v roce 1951 a sbor v Mezihoří byl připojen ke sboru v Soběhrdech, aby opět po čtyrech letech došlo k rozdělení sborů. Došlo k ochromení činnosti sboru až do roku 1953, kdy je zlikvidována hasičská Jednota a místo ní vzniká už centrálně řízený Československý svaz pořární ochrany. Mění se všechno tak, aby nic nenavazovalo na dobrou tradici. Hasič se stává požárníkem, starosta sboru jeho předsedou, valná hromada je přejmenována na členskou schůzi a samozřejměse mění stejnokroj i odznak, kde hlavní místo zaujme sovětská rudá hvězda. Sbor se přejmenovává na místní požární jednotu a od roku 1970 se stává místním požárním sborem. Změnili se formy činnosti sboru. Více byly zaměřeny na masové politické akce. Praktickým věcem se přikládal politický význam, zejména žňovým hlídkám nebo preventivním prohlídkám objektů JZD. S novou politickou situací se změnila také finanční politika sboru. Všechny náklady na výzbroj a výstroj sboru přebral Místní národní výbor v rámci státních dotací. V roce 1958 byl sboru přidělen materiál od ONV Benešov, a to: 3 hadice B, 3 hadice C včetně spojek a 9 přileb v celkové hodnotě 2 856,84 Kčs. Sbor dostává v roce 1968 novou motorovou stříkačku PS12 s motorem Škoda Octavia a v roce 1973 starší hasičské auto PragaRN převodem od požárního sboru Benešov.
Významnou událostí v životě obce byla v letech 1980-83 stavba víceúčelového zařízení. Na této stavbě samozřejmě nechyběli členové sboru, kteří odpracovali mnoho brigádnických hodin s dobrým pocitem, že tam najde své místo i moderní hasičská zbrojnice. Slavnostní otevření víceúčelového domu, kde má nyní své místo Obecní úřad, hasičská zbrojnice, společenský sál a místní hospoda, se konalo 22. února1983 na počest výročí Vítězného února a 90-ti let trvání hasičského sboru. Skutečné oslavy výročí hasičského sboru se konaly v červnu na místním fotbalovém hřišti, kde se shromáždilo 19sborů blízkého i vzdáleného okolí ke slavnostnímu cvičení. Oslavy vyvrcholily průvodem 240 hasičů ve stejnokrojích vedených hudbou, který prošel vesnicí k nové zbrojnici, kde se konalo její slavnostní otevření. Důstojným završením oslav 90 let trvání sboru bylo zakoupení autocisterny Tatra 138. Byl to starý, vyřazený stroj, ale díky zručnosti, dovednosti a trpělivosti členů sboru, kteří věnovali jeho opravě mnoho času, se může sbor chlubit funkční autocisternou připravenou na rychlý zásah.
V roce 1993 sbor oslavil 100. výročí od svého založení. V sobotu 14. srpna za teplého a slunečného počasí vyšel od hasičské zbrojnice slavnostní průvod s praporem na fotbalové hřiště, místo oslav. Po slavnostních projevech a vyznemenání zasloužilých členů sboru proběhla soutěž v požárním útoku za účasti devíti družstev. Nárůst členské základny na konci 90. let a hlavně zapojení mnoha dívek a žen do práce ve sboru umožnilo v roce 1999 založit ženské družstvo, které se aktivně zúčastňuje sportovních a námětových cvičení.
Výrazným krokem ke zvýšení akceschopnosti sboru bylo založení Zásahové jednotky obce v roce 2000. Jejím hlavním úkolem je ochraňovat životy a majetek občanů celé obce. Na výzvu Záchranného sboru ČR pomáhá profesionálům na území benešovského okresu i středočeského kraje. Díky odborné způsobilosti jejích členů, byla tako jednotka zařazena do skupiny JPO-3 a tím i často využívána k této pomoci.
zdroj: Soběhrdy 650 let Kronika obce